Mendoza jako jedna z argentinskych provncii je synonymem vina pro celou Argentinu, ale i ve svete. (Patagonska vina ale take nejsou spatna.) Vlajkovou lodi teto oblasti je odruda malbec, ale z vlastni zkusenosti vime, ze se tu dari i jinym odrudam.
Samotna metropole provincie Mendoza nema ani 115 tisic obyvatel, presto to tady zije jako ve velkomeste. Zije se tu v noci. Tak do 7 - 8 vecer jsou zavrene nektere obchody, restaurace teprve uklizeji a pripravji se na vecerni a nocni sichtu. Dopoledne jsou ulice a parky klidne, protoze vsichni vyspavaji. Kdyz prochazite ulicemi mesta kolem pulnoci, uvidite precpane zahradky (docela i levnych) restauraci, na travnicich v parku si hraji deti, mladistvi blbnou v ulicich a vsude je zivo a veselo. Mozna tento stav byl umocnen tim, ze deti maji prazdniny a zrovna zacinaly oslavy vinobrani - Fiesta de la Vendimia, ktere mistni obyvatele silne prozivaji. Nicmene je jasne, ze i kdyz zrovna nejste nocni tvor, Mendoza vas to nauci.
Mesto je jednim z nejstarsich v Argentine, zalozeno bylo v roce 1561, ale stare stavby tu nenajdete, niciva zemetresni, ktera tu nejsou vyjimkou, prezil pouze barokni kostel Panny Marie - o to vic je tu dnes uctivana.
Mendoza lezi v pousti. Vinice, kterych jsou plne okolni obce, jsou v rovine a podnebi je dosti suche a vyprahle (takze moje predstava argentinske Moravy se nekonala). Nicmene kdyz se vinohrad dukladne zavlazuje, plodi vina o vysoke cukernatosti (tu dava hroznum intenzivni slunecni zareni), naopak nocni chladek je obdaruje prijemnou kyselinku. Vinarstvi (vetsinou dost moderni) jsou samozrejme otevrena prohlidkam i s ochutnavkami, pricemz nejdostupnejsi je nedaleka obec Maipù. Mnohe pujcovny kol se muzou pretrhnout, aby vam poskytly kolo a vy jste mohli projet, kolik vinarstvi stihnete. Na tento vylet jsme se vydali a nakonec se tam libilo i Ivosovi (diky krasne industrialni budove vinarsvti), ale do vzdalenejsi destinace pobliz Aconcaguy jsme to nezvladli. Nevadi - priste. Nejlip ze vseho se totiz v Mendoze vyspava a zevluje (krome nocniho povidani s cestovateli v hostelu). Nakonec jsme se nedostali ani na megadegustaci prezentujici desitky vinarstvi, ktera probihala na jednom z hlavnich bulvaru. Zato atmosferu mesta zijiciho vinem a jeho oslavami jsme degustovali dukladne, coz byl zamer...
---------------------------
V autobuse z Mendozy smer sever sedi dva sluncem moudri muzi vyssiho veku - dlouho se nevideli, proto klabosi az pozde do noci, kdyz ostatni pasajeros uz spi (nebo se o to snazi). Jejich hovor zni trochu jako huhnani, trochu jako kdyz se bavi dva cernosi na predmesti New Yorku. Argentinska spanelstina totiz plyne hlavne v samohlaskach, ktere do sebe pohlcuji souhlasky, nebo je transformuji do podivnych hrtanovych zvuku, ktere jsou odprovazeny castym š a ž (tak se tady vyslovuje y). Zkratka symfonie pro moje usi, ktere se snazily zachytit alespon nektere zname vyrazy. To se mi spise nepodarilo, ale bylo jasne, o cem je rec. Dva stari pratele si povidali o nove mendozske miss vendimia, ktera byla predevcirem zvolena, aby zastupovala mesto v celostatni soutezi (ten vpravo se ji zastaval, zatimco pan sedici za mnou tvrdil, ze je to jen blba blondyna), pak ale plynule presel hovor na malbec - ze se letos paradne vydaril obzvlast vinarstvi Trapiche, jak mel tu moznost posoudit na megadegustaci pan sedici za mnou. Co pry ale rika tomu zemetreseni v Santiagu? No je to prusvih, jedno z nejsilnejsich zemetreseni vubec, vsak se mu v Mendoze chvela hladina cabernetu ve sklence, kdyz v noci rozpravel se sousedem nad dobrym kouskem stavnateho hoveziho. A kdyz uz jsme u toho jidla - uz jsi ochutnal tu stavnatou milanesu v La Aldea na Av. Aristides?
Až jsem z toho dostala chuť na víno. :)
OdpovědětVymazat