z La Pazu

Prave jsme navstivili mistni comedor. Byl to velice silny zazitek, tak se o nej s vami musime podelit. Nejprve je vsak treba rict, co tomu predchazelo. Sli jsme totiz probrouzdat mistni trhy. Videli jsme veci nevidane a citili veci necichatelne. Obzvlast luxusni byl trh masny a rybny. S tim, ze musime ochutnat jidlo s nazvem trucha, ktere nam bylo doporuceno, jsme zapadli do prvniho otevrene jidelny uz v 11. Dulezite jsou dve informace, ktere jsme pri obednavani jidla nevedeli: trucha je ryba a je typicka pro jezero Titicaca, kam se chystame ocestovat dnes odpoledne. Tudiz smazena ryba, kterou jsme dostali na talir, mozna jeste pred chvili lezela na jednom z mnoha pultiku nedalekeho trhu spolecne s ancovickami, kterymi byla na taliri posypana. Copak ryba, ta se jist dala, to uznal i Ivos jakozto rybi odbornik. Na ancovicky jsem si troufla jen ja a urcite to taky nebylo to, co smrdelo po celem lokalu. To, co pachlo stejne jako kanaly na trhu, byla priloha. V nasem pripade to byla spise podloha. Ryba lezela na vrstve choclo (kukurice - ale takove velke, bile, hnusne, rozvarene kousky) a na necem, cehoz jmeno ani vedet nechci a co vypada jako stara varena brambora, ktera se nejakym omylem pripletla do odpadku, kde hodnou dobu nasavala vsechna nejhorsi aromata, a pak ji nekdo nahodou nasel a jako lahudku zacal servirovat v Bolivii jako prilohu.
Asi uz chapete, proc se uz tesime zpatky do Argentiny na poradny bife...