Dalsi konec sveta - Iguazu

Konec sveta v Ushuaie nas, jak uz vite, prilis neuspokojil (pouze konec sveta, Ushuaia nas naopak okouzlila). Cataratas Iguazu - to je to prave misto! Krasnych pet tisic kilometru od Ohnove zeme lezi vstup do pekla. Je to Dabluv chrtán (skoda, ze zde nelze vypsat celou diakritiku, vypada to hroziveji), Garganta del Diablo. Vodopad lezi na rece Iguazu, ktera je pritokem reky Paraná. Jako i jine velke vodopady jsou i tyto hranicni, deli se o ne Argentina s Brazilii. Protoze kazdy stat pochopitelne tvrdi, ze jeho strana je lepsi, zvolili jsme argentinskou stranu jako prvni. Nasi kamaradi z hostelu tam zrovna odjizdeli autem, tak jsme se jako spravny socky pridali. Pocasi nam vyslovene pralo, mirne mrholilo a obloha byla lakave jednolite sediva. Po kratsi prochazce pralesem, kde na nas shlizeli pavouci, ze kterych by spravny autor hororu mel nepochybnou radost, jsme se vyloupli na vyhlidce, odkud to vsechno bylo videt. No dobra, vsechno rozhodne ne, malinkata cast, ale i tak to bylo neco monstrozniho. 82 metru je uz vyska, ktera stoji za to. Voda tu ale pada ne jednim proudem, ale alespon tisici proudy do nekolika stran a tvori takove dve podkovy. Zkratka dostava vyznamu sveho jmena I = voda, GUAZU = velka (z jazyka puvodnich obyvatel, kmene Guaraní). Na argentinske strane je co delat. Muzete se prochazet po trasach, kde jsou videt mensi i vetsi vodopady, na lodce nad vodopady poznavat misni faunu a floru a nebo se za krasnych pet set korun nechat osprchovat tropickou vodou. I na Niagare jezdi takova lodka, jmenuje se Maid of the Mist. Tahle by se mohla jmenovat Maid of the Downpours. Doveze vas totiz primo pod vodopad, ze na vas nezustane centimetr ctverecni sucheho. Uchvatny zazitek, nechat si za penize strikat vodu do oci, ze je nemuzete otevrit, pak to na vas zacne padat shora a pak to zas chlista ze strany. Proste bomba.
Pak nam vysvitlo slunicko, tak jsme i uschli. Jenze s vyhledem do dablova chrtanu zase zmoknete, tak je to jedno :-). Jeste jedna vec je pro tohle misto specificka - motyli. Jsou jich tu tisice, spis miliony. Litaji vsude, obletuji vas, doprovazi vas na ceste treba deset minut, sednou si na vasi ruku, nohu, botu, na batoh ci fotak a setri chvili kridla. Mensi zluta, velka zluta s cernou mrizkou, cerna s oranzovymi flicky, mala bila s cernou mrizkou, fialova, modra, bila a jaka jeste si dokazete predstavit.
Druhy den prselo, tak jsme se na brazilskou stranu vykaslali a vydali se dal, co taky cekat od obdobi destu. Jedno pozitivum to vecne mokro ma. Zrajou avokada.